Česká ekonomika ve druhé polovině roku 2025 zřetelně zpomalila, na čemž se podílí negativní dopady vyplývající ze zavedení cel na vývoz do Spojených států. To se propíše i do slabších celoročních výsledků roku 2026. Uvádí to makroekonomická prognóza Komerční banky.
Prognóza Komerční banky počítá pro rok 2026 se zpomalením růstu na 1,6 %. Důvodem je zejména pozorovatelné zpomalování ekonomiky. „I tak jsme ale zvedli očekávaný růst příštího roku o půl procentního bodu na 1,6 %, a to zejména kvůli očekávané fiskální expanzi ze strany nové vlády,“ upřesňuje Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky. S fiskálním stimulem ale počítá prognóza i ze strany prakticky celé eurozóny, zejména z Německa. „Tady bychom se měli dočkat realizace prvních projektů schváleného infrastrukturního balíku, k tomu pak musíme připočítat vyšší vojenské výdaje,“ doplňuje Jana Steckerová, ekonomka KB.
Růst české ekonomiky bude podle zprávy KB letos i příští rok postaven primárně na spotřebě domácností. I když v souvislosti s aktuálním ochlazováním celkové ekonomické aktivity a přetrvávajícími strukturálními problémy v průmyslu předpokládá postupné zvyšování míry nezaměstnanosti, zaměstnanost významně klesat nebude. Pokračovat bude růst reálných mezd, a tudíž i reálných disponibilních příjmů domácností.
Růst investic v roce 2025 šel primárně za těmi veřejnými, ty soukromé by se měly výrazněji projevit až v roce 2026, a to zejména v souvislosti s fiskálním stimulem v Německu a s tím souvisejícím oživením průmyslové aktivity. „Naopak z veřejných zakázek profituje zejména inženýrské stavitelství, kde se objem produkce dostal na nejvyšší úroveň za poslední dekádu a půl,“ komentuje povzbudivá data ze stavebnictví ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
Inflace má být podle zprávy v roce 2026 pod inflačním cílem - na 1,5 %. Příští rok by také díky přetrvávající měnové restrikci a hospodářskému útlumu měla klesnout jádrová složka inflace v průměru blíže k cíli (2,1 %).
Koruna by si měla vybrat oddechový čas. „Nedávná dynamika posilování tuzemské měny byla podle nás celkově rychlejší, než by odpovídalo zlepšování ekonomických fundamentů,“ vysvětluje Jaromír Gec, stratég KB. Hlavním tahounem koruny byl především pozitivní sentiment na globálních devizových trzích. Oslabování amerického dolaru by sice mělo ještě pokračovat, zpomalující momentum tuzemské ekonomiky by ale mělo zchladit i stále poměrně optimistická tržní očekávání ohledně růstu českého hospodářství.
Zpráva KB rovněž uvádí předpoklad, že hotovostní deficit státního rozpočtu se mimo jiné vlivem zvýšených infrastrukturních investic a výdajů na obranu prohloubí v roce 2026 k 320 mld. Kč. „V poměru k HDP tak podle nás deficit veřejných financí vzroste na 2,8 %,“ míní Jaromír Gec. Po skončení provizoria očekává KB postupný náběh viditelně expanzivního působení fiskální politiky s pozitivním dopadem na růst HDP, ale i inflaci a úrokové sazby. Obnovení konsolidace veřejných rozpočtů neočekává ani v následujících letech. To současně znamená, že by mohlo dojít k rozvolnění pravidel rozpočtové politiky.
Expanzivnější fiskální politika a silnější ekonomický růst ve výsledku podle zprávy podpoří v roce 2026 úvěrovou aktivitu, a to navzdory utaženějším finančním podmínkám. Poptávka po hypotečních a spotřebitelských úvěrech zůstane podobně silná jako v roce 2025, zesílit by ale měl zejména úvěrový impuls z podnikatelského sektoru.
Příchod každého roku s sebou obvykle nese očekávání, obavy, ale i naděje. Od roku 2026 si rozhodně lze slibovat další...
